Malá fyzická aktivita a sedavý životní styl způsobují závažné zdravotní problémy, a to i u mladší populace. Protože anatomie a fyziologie každého člověka je jiná, snažíme se vyvinout personalizované modely kinematiky a dynamiky jednotlivce během fyzické aktivity, za použití metodologie identifikace modelů.
Malá fyzická aktivita a sedavý životní styl způsobují závažné zdravotní problémy, a to i u mladší populace. Protože anatomie a fyziologie každého člověka je jiná, snažíme se vyvinout personalizované modely kinematiky a dynamiky jednotlivce během fyzické aktivity, za použití metodologie identifikace modelů. To je nyní snazší díky dostupnosti celé řady relativně levných a neinvazivních senzorů pro měření polohy, rychlosti, zrychlení, síly, elektrických signálů, hladiny kyslíku v krvi, a dalších. Používáme výpočetní nástroje z oblasti robotiky, teorie řízení a optimalizace.
Z měření provedeném na pacientovi během jeho vstávání ze židle vytvoříme individuální prediktivní model jeho fyzické výkonnosti. Je-li to potřeba, navrhneme využití asistivního zařízení umožňujícího pacientovi lépe zvládat každodenní aktivity. Naše metoda a její prediktivní schopnosti byly ověřeny na skupině subjektů z UC Berkeley a UC San Francisco Medical School.
Prof. Růžena Bajcsy získala inženýrský a doktorský titul na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě v letech 1957 a 1967. Další doktorský titul získala v roce 1972 na Stanfordově univerzitě za práci "Computer Identification of Textured Visual Scenes", jejím školitelem byl John McCarthy. Byla profesorkou na univerzitě v Pennsylvanii, kde založila laboratoř GRASP (General Robotics and Active Sensory Perception laboratory) a byla členkou Neuroscience Institute. Nyní je profesorkou na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde je také emeritní ředitelkou centra CITRIS (Center for Information Technology Research in the Interest of Society). Byla členkou prezidentského technologického poradního sboru a je členkou National Academy of Engineering a National Academy of Medicine. Obdržela čestné doktoráty z univerzity v Ljubljaně, v Pennsylvánii a ze švédského KTH, cenu Allena Newella, ACM Distinguished Service Award, ACM Computing Research Association Distinguished Service Award, medaili Benjamina Franklina v oblasti počítačových a kognitivních věd, cenu za technický leadership institutu Anity Borg a cenu IEEE Robotics and Automation Award.
Jeho program je tvořen hodinovou přednáškou, po níž následuje časově neomezená diskuse. Základem přednášky je něco (v mezinárodním měřítku) mimořádného nebo aspoň pozoruhodného, na co přednášející přišel a co vysvětlí způsobem srozumitelným a zajímavým i pro širší informatickou obec. Přednášky jsou standardně v angličtině.
Seminář připravuje organizační výbor ve složení Roman Barták (MFF UK), Jaroslav Hlinka (ÚI AV ČR), Michal Chytil, Pavel Kordík (FIT ČVUT), Michal Koucký (MFF UK), Jan Kybic (FEL ČVUT), Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Jiří Sgall (MFF UK), Vojtěch Svátek (FIS VŠE), Michal Šorel (ÚTIA AV ČR), Tomáš Werner (FEL ČVUT), Filip Železný (FEL ČVUT)
Idea Pražského informatického semináře vznikla z rozhovorů představitelů několika vědeckých institucí na téma, jak odstranit zbytečnou fragmentaci informatické komunity v ČR.