Chytré kyberfyzikální systémy

Chytré kyberfyzikální systémy a Internet věcí jsou příklady jmen, kterými se označují systémy sestávající z mnoha distribuovaných a potažmo mobilních komponent interagujících se svým prostředím a s ostatními komponentami v systému. Díky této rozsáhlé spolupráci a sdílení dat se takový systém stává „chytrým“ ve svých rozhodnutích. Mimo jiné to znamená, že je schopen adaptovat se na různé situace a zachovat se v nich nejlepším možným způsobem. Důležitou vlastností těchto systémů je, že jejich „chytrost“ záleží na software, který se stává jejich nejsložitější a nejkritičtější částí. Dalším jejich významných rysem je, že jsou to systémy velmi dynamické – tak, jak se jejich komponenty přesouvají nebo se adaptují na nové situace ve svém okolí, musí se celý systém příslušným způsobem překonfigurovat.

Obvyklým způsobem, jak se vypořádat s komplexitou software, je použití hierarchických abstrakcí softwarových architektur. Nicméně tradiční metody modelování softwarových architektur si nedokáží snadno poradit s vysokou úrovní dynamicity, která je v těchto systémech přítomná. V této přednášce se podíváme na nové architektonické koncepty, které se speciálně zaměřují na dynamičnost a umožňují tak zvládat komplexitu softwaru v takových systémech. Zejména představíme nový koncept autonomních komponentových ansámblů, které umožňují hierarchické modelování dynamických koalicí komponent.