Koordinace a rekonfigurace prostorového uspořádání objektů v různých měřítcích, od miniaturních částic až po vzdálená seskupení (roje) družic, je zdrojem důležitých otázek. Je ironické, že systémy těchto velmi malých a velmi velkých rozměrů sdílejí jednu základní vlastnost.
Koordinace a rekonfigurace prostorového uspořádání objektů v různých měřítcích, od miniaturních částic až po vzdálená seskupení (roje) družic, je zdrojem důležitých otázek. Je ironické, že systémy těchto velmi malých a velmi velkých rozměrů sdílejí jednu základní vlastnost: Je obtížné používat „externí“ model výpočtů, ve kterém je k dispozici výkonný centrální počítač se znalostí celého vstupu, a výstup jeho výpočtu se distribuuje zpět do systému. Místo toho je důležité studovat „interní“ výpočty, kdy jsou algoritmy i jejich provádění přítomny v distribuovaném systému samotném, a to i za cenu nižšího výpočetního výkonu. Další výzvy vyplývají z nároků na koordinaci paralelního fyzického pohybu stále větších souborů objektů globálně efektivním způsobem.
Tato přednáška popisuje různé algoritmické přístupy k problémům koordinace a rekonfigurace. Jsou založeny na práci naší skupiny a zahrnují:
(1) Algoritmické aspekty „programovatelné hmoty“, tj. algoritmické metody pro řízení struktur, které mohou programovatelným způsobem měnit své fyzikální vlastnosti (tvar, hustotu, vodivost, optické vlastnosti atd.).
(2) Metody optimalizace pro koordinované plánování pohybu v situacích, kdy je nutné reorganizovat velké roje objektů v minimálním čase.
(3) Distribuované přístupy pro koordinaci toků dat z rojů obsahujících více než 1000 satelitů.
Navzdory praktické motivaci a aplikacím bude přednáška obsahovat i nemálo teorie, částečně dle zájmu publika.
Sándor Fekete je profesorem algoritmizace na Katedře informatiky Technické univerzity v Braunschweigu v Německu. V letech 2011–2019 byl také ředitelem interdisciplinárního Výzkumného centra pro informatiku, informační technologie a digitalizaci (TUBS.digital). Doktorát z matematiky získal na univerzitě Waterloo v Kanadě, poté působil na univerzitách v Kolíně nad Rýnem, SUNY Stony Brook a na Technické univerzitě v Berlíně. Jeho výzkumné zájmy sahají od teoretických základů algoritmů a optimalizace (se zaměřením na geometrické metody a distribuované algoritmy) až po aplikační oblasti jako je aplikovaná informatika, elektrotechnika, ekonomie, biologie a fyzika. Je autorem více než 250 recenzovaných publikací s přibližně 250 různými spoluautory.
Jeho program je tvořen hodinovou přednáškou, po níž následuje časově neomezená diskuse. Základem přednášky je něco (v mezinárodním měřítku) mimořádného nebo aspoň pozoruhodného, na co přednášející přišel a co vysvětlí způsobem srozumitelným a zajímavým i pro širší informatickou obec. Přednášky jsou standardně v angličtině.
Seminář připravuje organizační výbor ve složení Roman Barták (MFF UK), Jaroslav Hlinka (ÚI AV ČR), Michal Chytil, Pavel Kordík (FIT ČVUT), Michal Koucký (MFF UK), Jan Kybic (FEL ČVUT), Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Jiří Sgall (MFF UK), Vojtěch Svátek (FIS VŠE), Michal Šorel (ÚTIA AV ČR), Tomáš Werner (FEL ČVUT), Filip Železný (FEL ČVUT)
Idea Pražského informatického semináře vznikla z rozhovorů představitelů několika vědeckých institucí na téma, jak odstranit zbytečnou fragmentaci informatické komunity v ČR.